Budoucnost

Hodnota lomnických pinek a otázka jejich záchrany

Lomnické pinky jako území jsou opravdu unikátem. Uprostřed absolutně přetvořené a zdevastované krajiny se nachází malebný koutek plný ohrožených druhů a unikátní morfologie. Celé prostředí pinek vzniklo po hlubinné důlní činnosti v 19. století. Po ukončení těžby a sléhávání nadložních vrstev se vytvořilo spoustu propadů. Tyto propady se během času staly domovem mnoha druhů obojživelníků, hmyzu (mimo jiné mnoha druhů vzácných motýlů (Hnědásek chrastavcový) a vážek (sympecma paedisca).

Dnešní argumenty společnosti SU a.s. jsou, že pokud se zastaví těžba tak nebude mít kdo financovat sportovní aktivity některých klubů typu HC Energie Karlovy Vary. A asi hlavním argumentem, který velmi rychle „přesvědčil“ i starosty dotčených obcí je nedostatek financí na následné rekultivace při předběžném ukončení těžby. Hrozba pro dotčené obce v podobě obří důlní jámy na dohled, která by jizvila tvář krajiny na dlouhou dobu bez dohledného řešení. Je to argument „napůl“správný. Ale rozhodně ne dostatečný. Nelze ponechat vytěženou lokalitu bez zásahu. Podle zákona má společnost povinnost na každou vytěženou tunu uhlí/ zaplatit předem stanovenou částku do fondu rekultivací. Fond je pod správou státu a společnost na něj nesmí sáhnout, pokud nejdou peníze na rekultivace (obnovu krajiny).

Když se na to podíváme jako normální článek, který nevidí všechny ty starosti ze zákulisí a nechápe komplikované právní předpisy. Dovolil by si zde použít vlastní názor.

Na mě osobně tato situace působí bezmocí. Výsledkem sporu by měl být většinou alespoň kompromis. Zde jsou ale jen 2 varianty řešení. Kompromis na, který by přistoupili obě znesvářené strany je nemožný. Lidé, kteří v tomto regionu žijí, většinou mají vztah alespoň k těm zbytkům krajiny, která nebyla převrácena na ruby těžbou.

Lomnické pinky jsem navštívil se svým známým v rámci pátrání po kriticky ohroženém druhu šídlatky kroužkované (sympecma paedisca). Krajina je vskutku unikátní. Šel jsem směrem od Lomnice a po vstupu do lesa po pár metrech se ocitáte v úplně jiném světě. Kromě pár vycházkových cest a komunikací které využívá těžební společnost je to po dobu posledního století absolutně nedotčená krajina. I laik pozná, že zdejší krajina má zcela jinou hodnotu než ta, kterou známe, když běžně vkročíme do lesa. Pro běžné procházky je mnohdy nebezpečná při neznalosti terénu, ale je to kus u nás nevídané přírody.

Pokud tento ostrov diverzity zůstane zachován, jednalo by se o vhodnou lokalitu pro možné biocentrum, které by zajišťovalo expanzi druhů do nově vytvořeného prostředí podkrušnohorských výsypek a rekultivačních jezer. Argumentem pro těžbu je především fakt, že probíhá přesun ohrožených druhů na vhodné lokality na výsypkách. Skutečností je, že přesun moc úspěšný není a náhradní lokality se jen z daleka, mohou rovnat původním podmínkám. Jedná se například o malý rybníček nad obcí Vintířov. Bohužel po vlstním zhlédnutí jsem zjistil, že těžko může být významným stanovištěm pro živočichy a vegetaci když je pravidelně odbahňován a jsou na něm prováděny antropogenní zásahy.

Zachování Lomnických pinek by představovalo ukončení těžby daleko před termínem roku 2035 jakožto maximální termín ukončení těžby lomu Jiří a Družba. Velký problém by představoval nedostatek peněz na celkovou rekultivaci území již poznamenaného těžbou. Určitě by se uplatnila vodní (hydrická) rekultivace. Došlo by k výstavbě nápustného objektu na řece Ohři a postupem času by byla zaplavena zbytková jáma na předem danou kótu po vzoru jezera Medard

Konflikt mezi lomem Jiří a novou rekreační zónou jezera Medard.

Zajímalo by mě, jestli někdo ze Sokolovské Uhelné a.s. řešil rozpor mezi nově vznikajícím jezerem Medard, které se má stát rekreační a klidovou oblastí pro obyvatele Sokolovska. Rekreační areál by měl vznikat mezi lety 2011 – 2020. A od jezera na východ sotva půl kilometru vzdálený prašný a hlučný povrchový lom. S předpokládaným ukončením těžby kolem roku 2035. SU a.s. chce vytěžit maximum dostupných zásob až k limitům těžby pro sokolovský revír.

Tyto 2 věci jsou opravdu velmi odlišné. Nevím, jak dobře má působit velkolom vedle nové vznikající rekreační oblasti. Projekt jezera Medard je dobré řešení likvidace škod po těžbě. Ale neslučuje se s plány na lokalitě Jiří a Družba.

Budoucnost regionu

Dnes má sokolovský region pověst krajiny poznamenané těžbou hnědého uhlí stejně jako severní Čechy. Většina lidí, kteří mají tu čest cestovat kolem Sokolova, má v povědomí velkolom Jiří a Družba. Důl je i přes snahy těžařů vytvořit bariéru v terénu a skrýt obraz následků těžby velice výrazný a padne vám bezesporu do oka při průjezdu po silnicích poblíž Sokolova.

Dnes je otázka těžby skutečně klíčová. Pokud by se zachránili Lomnické pinky a přestalo se těžit, ukončil by činnost poslední povrchový důl v Karlovarském kraji a nám by se po dlouhých desítkách let otevřela cesta k využití a regeneraci zdevastovaného území. Cesta k turistice a ohleduplného přístupu ke krajině. Pro místní obyvatele možnosti rekvalifikace a vytvoření nových pracovních míst.

Existují nejspíš pouze 2 varianty, jak situace skončí.

Varianta A

Podle plánů společnosti Sokolovská Uhelná a.s. by došlo k úplnému vytěžení lokality až na práh limitů stanovených v roce 1991. Lomnické pinky by nenávratně zmizely a místo neregionálního biocentra by vzniklo rekultivační jezero. V horizontu 20. let by zde vznikla vodní plocha s rozlohou desítek hektarů a přilehlým rekreačním centrem. Jezero by se s velkou pravděpodobností napouštělo z Ohře.

Varianta B

Při záchraně Lomnických pinek by vzniklo nadregionální biocentrum s nevídanou biodiverzitou a velice by to usnadnilo expanzi druhů na nově vzniklé prostory výsypek.

Uspíšilo by se tím navrácení lokalit přírodě. Poblíž města Sokolov by vznikl prostor pro rekreaci a vycházky do naprosto unikátní přírody rovnající se svou hodnotou NP. Pravděpodobně by zde byla uplatněna ochrana typu Přírodní památky nebo podobné ochrany

Problematický Horní zákon

Momentální znění horního zákona je naprosto nevyhovují ve prospěch ochrany přírody a zájmů dotčených vlastníků. Dnešní zákon naprosto nahrává těžením společnostem a dává jen velice úzký prostor obcím a lidem na účast při rozhodování. Mnohdy ani nezahrnuje do řízení dotčené obce. Při stanovení CHLÚ(rozuměje Chráněné Ložiskové Území) jakožto první krok před zahájením těžby

Dnes je ve hře novela tohoto zákona, která mimo jiné obsahuje část nařizující přezkoumání povolení k těžbě po uplynutí určité doby. Při projednávání novely byl viditelný a předvídatelný tlak lobbistů zejména pravděpodobně MUS a.s., která usiluje o prolomení limitů těžby hnědého uhlí na lokalitě lomu ČSA.

Společnostem těžící nejrůznější nerosty v našem státě se tato změna pochopitelně nelíbí, jedná se o omezení jejich činnosti ve prospěch ochrany občanů a složek životního prostředí.

Pokud by se skutečně uplatnil postup přezkoumání záměru, pravděpodobně by ve věci Lomnických pinek došlo ke změně a k řešení patové situace. Unikát a význam Lomnických pinek by tak převážil nad zájmem úplného vydobytí ložiska hnědého uhlí.

Současná legislativa postrádá proces přezkoumání těžebních záměrů. Je to velmi významný nedostatek. V praxi to znamená, že ložiska, která byly otevřeny za minulého režimu mají stanovený dobývací prostor a toho se drží těžaři stůj co stůj. Neřeší se dnešní novinky v legislativě oproti dřívějšku kdy neexistovala proces posuzování vlivů na ŽP (EIA). Nemáme momentálně po právní stránce možnost zabránit likvidaci lomnických pinek.

Například ve Velké Británii je v legislativě zakotveno, že se záměry přezkoumávají každých 15 let. Je to sice dlouhá doba ale i to je malá naděje. Ideální by bylo lhůta např. 10 let a přezkoumání na požádání při závažných důvodech (např.: ochrana cenných biotopů)

Snad se tato díra v legislativě včas zacelí, bohužel mám dojem, že lomnické pinky, už nic nezachrání, pokud se nenajde potřebný odpor veřejnosti proti záměru.

Ukázka díry v zákoně z pořadu Nedej se:

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/207562248420028-nedej-se/

Hlavní otázka zní: Je materiální hodnota uhlí skrytého pod unikátní přírodou větší než zachování posledního ostrůvku diverzity mezi lomy v Karlovarském kraji?

Přirovnání (co vám to připomíná?) : Co podle vás mělo větší hodnotu? Historické město Most s historií počínající v 13. stol. nebo miliony tun uhlí pod samotným městem?